26. 8. 2012 Den 11
Neděle - čeká mě vaření nedělního oběda pro tři. Začínám v 5:00. I když vám to tak nemusí připadat, JSEM normální. Ale vařím pro sebe, mamku a babičku a aby babička (84) nemusela ke mně do schodů do 2. patra, slíbila jsem, že uvařím u mamky, kam se chci mezi 10:00 a 11:00 přesunout. Ano, dobře, ale stejně to pořád nevysvětluje, proč začínám vařit v 5 ráno...
Vysvětlení: rozhodla jsem se udělat hovězí maso se sušenými rajčaty a rozmarýnem, který mám z časopisu Apetit. Maso se dusí v troubě na 120 stupňů 5 hodin. Samozřejmě můžu zvýšit teplotu a maso bude dřív, ale doporučuju těch 5 hodin dodržet. Maso je pak měkké a téměř se rozpadá.
Večer jsem si vše nachystala, v 5 ráno to šoupla do vyhřáté trouby a ještě si šla na dvě (no, dobře - na tři) hodinky schrupnout.
Pak jsem si sbalila tašku a přesunula se do mamčiny kuchyně, kde jsem udělala dýňovou polévku. Neměla jsem už bohužel zakysanou smetanu, tak jsem pro tentokrát použila šlehačku. Zatím vždy jsem dělala dýňovou polévku z dýně Hokkaido, ale tu tentokrát neměli. Vzala jsem tedy máslovou dýni a musím říct, že polévka z této dýně je trochu sladší, ale pořád dobrá. K polévce jsem na oleji opekla krutony z žitného chleba (já jsem si je ale nedala) a opražila jsem dýňová semínka (ta jsem si dala!).
Jako přílohu k hovězímu jsem udělala pro sebe rýži basmati a pro ostatní knedlík.
Obě zkušené kuchařky se tvářily, že jim oběd chutná. Já jsem si pochutnala.

Pokud jde o porce, dávám si teď menší. Polévky si dávám necelou jednu naběračku a u dýňové jsem neudělala výjimku. U rýže jsem si odměřila v syrovém stavu 80 g, ale po uvaření jsem zjistila, že to je hodně a dala jsem ji asi jednu třetinu. Dušeného masa jsem měla tak dvě naběračky.
Ani když jím o hodně menší porce než dříve, nemám hlad. Naučila jsem se totiž jíst i svačiny. Zatím je to všechno ideální, protože neučím a jsem většinu dne doma (překládám do angličtiny). I na tu hodinovou procházku mám čas. Větší boj to bude, až začne zápřah ve škole. Budu to ale muset zvládnout. Chce to jen dobrý plán :-)

Na večeři jsem si dala žitný chleba Alnatura se sýrem cottage a k tomu plnotučné mléko. I když jsem pro tento den ani zdaleka nepřešvihla kJ, tak jsem hlavně kvůli večeři přešvihla tuky. Viním z toho hlavně plnotučné mléko. Jen toto doberu, už budu pít jen polotučné. Do bílé obarvené vody ve formě odtučněného (nízkotučného) mléka se ale donutit nedám :-)

Opět jsem šla svou oblíbenou pětikilometrovou trasu a zjistila jsem, že v horku se kalorie shazovaly mnohem líp (dnes bylo trochu chladněji). I když jsem šla stejnou trasu stejným tempem, tak jsem shodila o 100 kalorií méně. Ale pořád je to dost - na kJ to dělalo 1967.

Největší šok dne mě ale čekal večer, když jsem se postavila na váhu. Před týdnem mi totiž váha ukázala 104,8 kg a teď 92,6 kg...a několikrát mi to potvrdila. Nevím teda, kde je chyba. Ale 12 kilo za týden jsem opravdu zhubnout nemohla :-) Nechala jsem to pak být a říkala si, že uvidím příští týden. Nehodlám totiž na váhu stoupat častěji než jednou týdně. Taky se musím začít měřit - tam se úbytky poznají taky dobře.
Ale je to zajímavé.