19. 8. 2012 Den 4
Když si večer dávám jídlo snědené za tento den do kalorických tabulek, vidím, že takhle to dál nepůjde a musím to začít brát vážně. Teď - píšu s odstupem týdne - vím, že jsem to vážně vzala. Tohle už si fakt nikdy nechci do tabulek psát.
Je neděle a jede se na návštěvu k bráchovi. Minulý týden se jim narodila Rozárka - moje první vlastní neteř! To se musí oslavit. A tak brácha vaří své umělecké dílo - hovězí vývar s knedlíčky a domácí nudlemi, pečená kachna, dva druhy zelí, dva druhy knedlíků a ochutnat se musí všechno, že?! Po obědě pak švagrová donese dort, který nechala Rozárce upéct. Do toho ledová káva a nějaké ty sladké minerálky a celý oběd vyjde na 5500 kJ. A to jsem si tam ještě zapomněla napsat ten chléb se sádlem a kachními jatýrky.
I když jsem pak šla svou pětikilometrovou trasu v ostrém tempu a spálila 2414 kJ, pod 5000 kJ jsem se nemohla dostat ani náhodou.
Vtipné bylo, že jsem celou věc chtěla zachránit lehkou večeří, tak jsem si udělala salát z ledového salátu, rajčat, mozzarelly a bazalky a tabulky mi ukázaly, že mozzarella (125g) má 1281 kJ! Navíc jsem si k salátu dala celozrnnou kaiserku, což mi přihodilo dalších 600 kJ. Poučení: mozzarelly se nevzdám, ale příště bude naprosto stačit polovina. A rozhodně si nebudu dávat žádnou kaiserku - teď když jsem si ji koupila, ji samozřejmě sním; vyhazovat ji nebudu, ale přestanu je kupovat.
Co se týče poučení ze slavnostního oběda: jednou za čas asi takové jídlo neuškodí, ale mohla jsem toho sníst mnohem míň, např. jen jeden houskový a jen jeden bramborový knedlík. A ten dort jsem si taky nemusela dávat (a vůbec nemluvím o chlebu se sádlem). Taky můžu pít jen čistou vodu a černou kávu (stejně ji mám nejradši).