Silně vyvinutá slabá vůle...nebo ne?
Celý život říkám, že mám silně vyvinutou slabou vůli, ale možná to tak není. Nebo byl včerejšek výjimka. Uvidíme...
Včera - 1. 9. - jsme měli rodinnou oslavu a hned za několik věcí můžu zvednout palec pro sebe, ale hlavně pro mé příbuzné.
Místo tradiční svíčkové, které jsem se obávala, byla totiž přírodní kuřecí roláda se šunkou a sýrem a vařené brambory. Brambor jsem snědla jen polovinu a roládu si dala celou. Na stole k tomu byla v misce tatarka - tu jsem si pochopitelně nedala.
Po obědě přišel čas zákusku. Byly dva. Při roznášce jsem odmítla a kupodivu se ani nikdo neptal proč a už vůbec mi zákusky nenutil. Taky jsem byla vděčná, že to nikdo nekomentuje. I když je mi jasné, že každý musí vidět, že jsem tlustá (a o dost tlustší než jsem bývala), nebylo by mi příjemné, kdybych musela mluvit o tom, že se snažím hubnout. Nerada mluvím o svých slabostech :-)
Horší doba nastala potom. Na stole ležely různé pochutiny - úžasně vypadající cukroví (ano, i mé oblíbené linecké, ořechové košíčky, mini věnečky, atd.), frgály, chipsy, oříšky a ovoce.
Přiznám se - ke kávě jsem si dala jednu osminku frgálu, ale jak jsem zjistila, není to taková tragédie. Vešlo se mi to do denního příjmu kalorií i tuků a sacharidů. Ta osminka frgálu byla 176 kJ.
Ale o cukroví jsem musela svést velký vnitřní boj. Jeden hlas mi říkal: "Když si dáš jeden kousek lineckého, tak se nic nestane." Ale ten druhý byl rozumnější: "Není to zbytečné dávat si cukroví? A určitě by nezůstalo u jednoho kousku."...což je pravda. Obvykle to je jako lavina. Však to asi každý zná...
Místo cukroví jsem ďobala hroznové víno.
Na večeři byl švédský stůl, kde byly - hurá! - tři druhy zeleninového salátu. Ochutnala jsem všechny a byly výborné. Snacha oslavenkyně je Řečka, takže tam byly i prvé tzatziky - těch jsem měla nejvíc. Vzala jsem si ještě 3 plátky sýra, 4 plátky šunky a 2 malé krajíčky chleba.
Akorát jsem včera nestihla žádný pohyb, pokud nepočítám tanec a popojíždění s kočárkem, ve kterém byl nejmladší přítomný příbuzný Míša.
Oslava byla skvělá...ostatně jako vždy. Máme prostě báječnou rodinu!

Můj hydratační pitný režim
Zatím nejvíc bojuju s dodržováním pitného režimu. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych vypila denně minimálně 2 litry vody. Pít vodu je totiž nejlepší řešení - nemá žádné kalorie a je všude. Nakonec jsem nečekaně našla inspiraci v blogu Tarylynn McNitt Undressed Skeleton.
Na láhev, kterou běžně nosím na procházky, jsem si udělala rysky, tak abych vždy co dvě hodiny vypila 0,25l vody. Samozřejmě po 4 hodinách musím láhev doplnit. Taralynn má dvě láhve - jednu na dopoledne a jednu na odpoledne. Já se ale často nedostanu celý den domů, takže bych si třeba nemohla láhve vyměnit, tak jsem si z jedné strany udělala rysky na dopoledne (8:00, 10:00, poledne) + 14:00 a z druhé strany rysky na odpoledne - 16:00, 18:00, 20:00 a poslední je "bedtime", tzn. čas, kdy půjdu spát, což může být sice až o půlnoci nebo i později, ale 1. většinou si dám večer čaj, 2. tak dvě hodiny před spaním bych z jistého důvodu už raději nepila :-)

Kromě rysek a časů jsem si nahoru na láhev napsala MŮJ HYDRATAČNÍ REŽIM. Rozumějte, překládám teď docela náročné texty z češtiny do angličtiny, je toho moc a trošku mi z toho hrabe... Původně jsem si to tam chtěla napsat anglicky, ale pak jsem si řekla: "Někdo to uvidí a řekne si, že se chlubím, že umím anglicky. To nemám zapotřebí." a napsala to jako že česky.
Večer jsem pak šla na schůzi našeho klubu zastupitelů, vytáhla láhev a hned přišla otázka: "Co to tam máš napsané?" Vysvětlila jsem. Kolegyně - muži to neřešili - mě upozornili na ten nápis, že to není česky. Tak jsem jim řekla, že mě nic nenapadá (a v duchu jsem si řekla, že jsem to tam měla napsat anglicky) a ony: "No, přece to je pitný režim." Tak jsem si pomyslela, že jsem fakt mimo. Doma pak přeškrtla HYDRATAČNÍ a pod to napsala PITNÝ.

To je tak, když se moc zabývám tím, jak něco bude vypadat....
Důležité je, že tento systém mi pomáhá. Mám totiž v těle 35,4% vody a měla bych mít min. 48%. Takže mám co dohánět.
Určitě si všimnete, že na láhvi je napsáno Evian a Wimbledon. Ano, láhev je moje památka na moje dvě dovolené na tenisovém turnaji ve Wimbledonu. Taky ji ale nosím z praktických důvodů - v obchodě mě nemůžou obvinit, že jsem ji tam ukradla, protože stoprocentně taky nikde vodu s emblémem Wimbledonu neprodávají.

27. - 31. 8. 2012 Den 12 - 16
Tento týden jsem zaznamenala pár plus a pár mínus. Začnu pozitivně :-)
Všech pět dnů se mi podařilo udržet příjem pod 5000 kJ. Zjistila jsem, že to pro mě není až takový problém. Mínus (první!) je, že jím pořád dokola to stejné. Snad jen kromě obědů. Chodím na obědy k mamce. Jsem svobodná. Mamka je v důchodu a bydlí v jednom domě s babičkou - ta je pochopitelně taky v důchodu :-) Vaří každý den pro ně dvě, tak jsme se domluvily, že jí přispěju a ona toho uvaří o krapet víc i pro mě. Aspoň se vidíme a pokecáme. Mamka vaří dobře a podle tabulek i zdravě...ale tuším, že to teď dělá tak trochu kvůli mně. To je můj úkol pro příští týden. Sepsat si a najít recepty a začít si vařit sama. Můžu si to v krabičce přenést k mamce a i tak s nimi můžu poobědvat. Nechci svým hubnutím nikoho omezovat :-)

Pokud jde o jídlo, tento týden jsem snědla jen jednu věc, která mě mrzí - a to pizza chléb. Neměla jsem ho sice moc (max. 100g), ale dala jsem si ho k salátu, což jsem vůbec nemusela - byl dost vydatný. A kdybych náhodou měla ještě potom hlad, mohla jsem si dát doma třeba žitný chléb. Zase další poučení :-)

Hledala jsem si nějaké zajímavé blogy, kde bych se mohla inspirovat, ale z českých mě nic nezaujalo (možná, že jsem jen neměla štěstí a nenarazila na něco zajímavého) a z anglicky psaných jsem jich našla taky jen pár.
Nejvíc mě asi zaujal blog Taralynn McNitt Undressed Skeleton (už ten název!). Ten chci ještě víc prozkoumat - je hodně inspirativní.
Už delší dobu sleduju blog Lucie Dvořákové Chez Lucie, ale její úžasné dorty si teď budu muset odpustit :-) Díky Lucii jsem se dostala k zajímavé stránce The Daring Kitchen a chtěla se přihlásit k výzvám tzv. Odvážných kuchařů (daring cooks). Každý měsíc je vybrán jeden člověk přihlášený na této stránce a ostatní jsou vyzváni, aby uvařili podle jeho receptu. Možná se to může zdát bláznivé, že se chci přihlásit k výzvám na stránkách o vaření teď, když chci zhubnout, ale přečetla jsem si podmínky a můžu se od daného receptu trochu odchýlit, takže moje výzva bude uvařit dané jídlo s menším obsahem tuku. Pokud to nepůjde - jsou věci, které nejde tímto způsobem "kazit" (jako např. boeuf bourguignon) - tak si prostě jednou za čas zahřeším nebo výzvu vynechám (to je taky možné). Zatím mám nadšení, ale bohužel nějak mě do The Daring Kitchen nechtějí přijmout. Na stránky jsem se chtěla zapsat, jak je to běžné u každé stránky s registrací. Zaregistrovali mě, ale neposlali mi heslo. Napsala jsem jim teď e-mail, tak uvidíme...o dalším vývoji budu informovat :-)

Pořád jsem bojovala s tím, že málo piju. Chvíli na to myslím, ale pak zapomenu a zjistím, že už jsem několik hodin nepila. Inspiraci jsem našla u výše zmíněné Taralynn. Více viz v příspěvku Můj hydratační pitný režim :-) Musím říct, že toto je další plus - používám to jen tři dny, ale všechny tři dny jsem vypila min. 2 litry čisté vody.

Pokračuju taky v každodenním chození. Dnes (pátek 31. 8.) ale dost hustě pršelo. I tak jsem vyrazila v rámci hesla "If you wait for perfect conditions, you'll never get anything done." (Pokud budeš čekat na skvělé podmínky, nikdy nic neuděláš) Po 15 minutách jsem byla promočená jak já tak Calimero, tak jsem se obrátila a šla domů. Takže nakonec jsem šla jen 25 minut a spálila jen 538 kJ, ale říkám si lepší něco než nic. Přesto si buď budu muset koupit lepší (nepromokavou) bundu nebo (-lépe řečeno - a) si vymyslet i jiný druh pohybu...třeba cvičení. Ale teď mám k tomu šílený odpor....no, budu se muset překonat. Ale žádný věšák na šaty ve formě rotopedu si rozhodně domů nepořídím.

www.lifeisfit.com

Poslední a největší mínus je, že minulou neděli se váha zbláznila. Pamatujete? Poprvé jsem měla 104,8 a o týden později 92,6 kg. Dnes jsem se znovu vážila a mám 103,8 kg, takže první údaj byl správný (nevím, co ta váha v neděli blbla) a moje cesta bude delší, než jsem doufala. Ale ať nekončím smutně - za deset dnů jsem zhubla jedno kilo! Možná se tomu někdo zasměje - ona váží 104 kilo a má radost, ale řekla jsem si, že chci zhubnout jednou pro vždy a tak na to půjdu hezky pomalu a postupně - alespoň 0,5 kg týdně. A zatím to jde! Fakt mám radost! Navíc jsem zhubla i tuky - sice jen 0,4kg, ale přesto! Taky mi drobně stoupla svalová hmota a podíl vody, který mám ale pořád pod normou.